Velikonoční pozdrav

Milí farníci a farnice, milí přátelé,

srdečně vás všechny zdravím ve Svatém týdnu, kdy si připomínáme největší událost v dějinách lidstva - Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V důsledku epidemie, která se rozšířila po celém světě, budeme tyto Velikonoce prožívat jinak, než jsme zvyklí. Nyní záleží na osobní iniciativě každého z nás. Bez překážek se můžeme modlit, rozjímat Boží slovo, setkávat se v rodinném kruhu a dělit se o své zkušenosti. Podle daných možností také přijmout svátosti. Duchovně se můžeme spojovat s kýmkoliv na celém světě. I když třeba nemůžeme mnohdy pomoci materiálně, můžeme se modlit za nemocné, umírající, ale také za ty, kteří s vypětím svých sil zápasí o život a zdraví každého z nás.

Mimořádný stav vyhlášený vládou omezil naše aktivity, ale vytvořil možná více času k zamyšlení nad tím, co má v životě skutečnou cenu. Modleme se za to, aby tato událost vedla k celosvětovému přehodnocení dosavadního vývoje lidstva, který je stále méně zaměřen na dosažení opravdová dobra pro člověka. Bylo by dobré, kdyby se tento cíl opět navrátil do středu veškerého lidského snažení. Jako věřící jsem však přesvědčen, že se to stane jen tedy, když člověk do středu svého snažení postaví Pána Boha. Velikonoce nám k tomu napomáhají, protože nám v Ježíši Kristu ukazují Boha jako toho, který stojí na straně člověka a za něho dává i svůj život. Jak víme, Ježíš překonává veškeré zlo i to největší, kterého se teď všichni obáváme a tím je smrt.

Obraťme se tedy v těchto velikonočních dnech k němu, děkujme mu za to, že naplňuje věty Písma: „Neboť tak Bůh miloval svět, že poslal svého jednorozeného syna, aby žádný, kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný.“

Milí přátelé, přeji vám požehnané velikonoční svátky prožité v radosti, že na to vše nejsme sami a že se můžeme spolehnout na slova, která Ježíš vyslovil během bouře na Genezaretském jezeře: „Vzmužte se! To jsem já, nebojte se.“ (Mt. 14,27)

Váš duchovní otec

Miroslav Šimáček